Notice: Use of undefined constant E_DEPRECATED - assumed 'E_DEPRECATED' in /home/custom/a/agathacz/sites/default/settings.php on line 4
Adventní kalendář Společnosti Agathy Christie | Agatha Christie

Adventní kalendář Společnosti Agathy Christie

Připravili jsme pro vás adventní kalendář, ve kterém budeme každý den až do Štědrého dne přinášet fakta týkající se života a díla Agathy Christie.

Článek průběžně aktualizujeme. Adventní kalendář můžete sledovat také na našem Facebooku a Instagramu.


24

Říkanka o 24 ČERNÝCH KOSECH hraje menší či větší roli hned ve třech příbězích Agathy Christie.

Poprvé ji použila v povídce Píseň o šestipenci (časopisecky 1929), zařazené do sbírky Záhadné zmizení lorda Listerdalea. Už název povídky odkazuje právě na onu říkanku – Sing a Song of Sixpence. V ději povídky se objevuje šestipence i hospoda U Čtyřiadvaceti kosů.

Podruhé říkanku najdeme v povídce Čtyřiadvacet černých kosů (časopisecky 1940), knižně publikované ve sbírce Královský rubín. Zdejší zmínka je okrajová a založená na asociaci, kterou Hercule Poirot s kosy má. V překladu Jana Zábrany, který povídku přeložil před Eddou Němcovou, odkaz dokonce chybí – místo kosů je řeč o tříkrálové koledě, a proto se příběh jmenuje Černý vzadu, takto vyšlo v antologii Muž v mlze.

Potřetí patří kosům celý román – Kapsa plná žita (1953). Název odkazuje na druhý verš říkanky, a podobně jako v případě Deseti malých černoušků má znění rýmovánky vliv na děj románu.


23

JANU ČERÁMKOVI BYLO 23 LET, když založil českou Společnost Agathy Christie.

Tehdy student Vysoké školy ekonomické se na stáži ve Skotsku dozvěděl o existenci britského fanklubu. Vzešlo z toho založení české pobočky, oficiálně registrované v červenci 1997 (ano, v létě to bude čtvrtstoletí). Po několika letech se společnost osamostatnila, britská zanikla.

Už v počátcích byly internetové stránky, ale hlavní komunikace probíhala poštou. Posílal se zpravodaj nebo třeba pozvánky na setkání členů. Na rok 1999 se plánoval zájezd po stopách Agathy Christie, který se nakonec uskutečnil až v roce 2010.

Dnes máme web a sociální sítě, vzpomínky ovšem zůstávají. A Honzovi nepřestáváme být vděční, že společnost založil!


22

V 22. ROCE DVACÁTÉHO STOLETÍ se Agatha Christie zúčastnila Velké výpravy.

Agatha doprovázela svého prvního manžela Archibalda Christieho v rámci obchodní mise na propagaci Výstavy britského impéria. Dostali se do Jižní Afriky, Austrálie, na Nový Zéland, Havaj a do Kanady.

Autorčin vnuk Mathew Prichard sestavil knihu Velká výprava, složenou z úryvků z Vlastního životopisu a dopisů a fotografií z této desetiměsíční cesty kolem světa.


21

Mary Gerradové z Temného cypřiše je 21 LET, když zemře.

Elinor Carlislová je zasnoubená s Roderickem Welmanem, ale ten se zamiluje do Mary, kterou oba znají z dětství. Teď se Mary, dcera správce, vrátila z Německa, kam vyrazila na zkušenou. Zasnoubení je zrušeno, a když Mary umírá, je Elinor obviněna z její vraždy.

Emočně nabitý román, v němž se partnerský vztah rozpadá kvůli jiné ženě, může připomenout konec prvního manželství Agathy Christie.


20

20LIBROVÁ BANKOVKA, na níž je Agatha Christie a David Suchet jako Hercule Poirot, není skutečným platidlem.

Bankovku vytvořil francouzský umělec Frank Medina a dal na ni motivy odkazující na knihy Vražda v Orient expresu a Smrt na Nilu. Medina stojí i za dalšími smyšlenými, sběratelskými kousky, včetně desetilibrové bankovky se Sherlockem Holmesem.


19

V ulici WILBRHAM CRESCENT ČÍSLO 19 objevuje slečna Sheila Webbová, objednaná na stenografické práce, mrtvolu muže.

Objevením mrtvoly v místnosti plné hodin začíná špionážně detektivní román Hodiny. Vystupuje v něm Hercule Poirot, tentokrát v roli lenoškového detektiva, který se knihou jen mihne. Více prostoru dostává policista Colin Lamb, který zločin v čísle 19 vyšetřuje.

Ulice Wilbrham Crescent leží ve fiktivním městě Crowdean v hrabství Sussex. 


18

POKOJ ČÍSLO 18 obývá slečna Marplová, když je ubytovaná v hotelu Bertram ve stejnojmenné knize.

Pobyt v londýnském hotelu Bertram působí jako výlet do starých časů, ale hotel je poklidný jen zdánlivě. Hotel má v hledáčku policie a právě na pokoji číslo 18 navštíví slečnu Marplovou inspektor Davy, zvaný Otec. Protože slečna Marplová jednou v noci nemohla spát, stala se důležitou svědkyní.


17

17 ORIEŠKOV NA ROZLÚSKNUTIE je název slovenské antologie povídek se slečnou Marplovou a Herculem Poirotem.

Asi znáte spíše českou antologii 18 oříšků k rozlousknutí vydanou roku 1976, do níž povídky vybrala a přeložila Eva Ruxová.

V roce 1982 následovala slovenská mutace Sedemnásť orieškov na rozlúsknutie v překladu Otakara Kořínka, ale povídka Znamení vypadla. Jedním oříškem k rozlousknutí zůstává, proč ona povídka chybí.

16

Na ZMÍNKY O ČÍSLE 16 dávají pozor Tommy a Pentlička Beresfordovi v povídkové knize Zločiny pro dva.

Pořád ještě mladí, ale už sezdaní dobrodruzi v této povídkové sbírce pracují v detektivní kanceláři. Vyšetřují „běžné“ případy, ke kterým se dostanou, ale stojí taky před větším cílem: odhalit špionážní síť, která jako kód používá právě číslo šestnáct.

Tommy a Pentlička pátrají v duchu různých literárních detektivů a dojde i na Hercula Poirota. Pozorní čtenáři si v závěrečné povídce o muži, který byl číslem šestnáct, všimnou narážky na román Velká čtyřka.


Doporučujeme kliknout pravým tlačítkem myši na obrázek a otevřít si ho v novém okně. Na obálce tak půjde přečíst, jak Agatha Christie psala Československo.

15

Pohlednicí k Vánocům, na níž je razítko britské pošty z 15. PROSINCE 1975, skončilo dopisové přátelství mezi Agathou Christie a Olgou Simonovou.

Olga Simonová byla učitelka z jihočeských Prachatic a v lednu 1961 Agathě Christie napsala, jak jí její knihy pomáhají. Žádostí o autogram dostávala žijící Královna detektivky spoustu a běžné bylo, že zkrátka poslala podpis a korespondence dál nepokračovala. V tomto případě se rozvinulo dopisové přátelství, které trvalo bezmála patnáct let – až do doby, kdy do Československa dorazila řečená pohlednice. Předtím v dopise si Christie stěžovala na své chatrné zdraví. Zemřela 12. ledna 1976.

Paní Simonová dostávala od Agathy její nové knihy a taky se stala inspirací pro postavu au pair jménem Olga Seminoffová v knize Viděla jsem vraždu. Právě takto autorka někdy na dopisy psala příjmení české učitelky.

Olga Simonová zemřela v květnu 2019 ve věku nedožitých 89 let. Byla čestnou členkou Společnosti Agathy Christie.


14

Automobil MINOAN 14 patří jednomu z podezřelých v knize Mrtvá v knihovně.

Majitel vozidlo začne pohřešovat, a jak se ukáže, ztráta souvisí se zločiny spáchanými v knize. Poslední české vydání Mrtvé v knihovně, které vyšlo česky letos na podzim v novém překladu Hany Petrákové, se překládalo z delší britské verze, zatímco starší česká z kratší americké. Kapitola, která je v britském vydání jako 10., v americké verzi chybí. Zachycuje právě nález auta Minoan 14 v lomu.

Pokud budete po modelu Minoan 14 pátrat, zjistíte, že si Agatha Christie tento vůz vymyslela.


13

David Suchet hrál Hercula Poirota ve 13 ŘADÁCH ÚSPĚŠNÉHO SERIÁLU.

Vůbec první epizoda Dobrodružství claphamské kuchařky měla v Británii premiéru 8. ledna 1989. Poslední díl Opona se vysílal 13. listopadu 2013.
Jak se Suchet k roli dostal? Dcera Agathy Christie, Rosalind Hicks, viděla Davida Sucheta v televizní minisérii BBC Blott on the Landscape (1985) na motivy románu Toma Sharpa. Napadlo ji, že by Suchet mohl být novým představitelem Poirota. Ve stejném roce bylo s Petrem Ustinovem v roli belgického detektiva uvedeno Třináct u stolu. Ve snímku hrál inspektora Jappa právě David Suchet. Rosalind Hicks si při sledování adaptace s Ustinovem v hlavní roli vzpomněla na Blott on the Landscape a definitivně se rozhodla.

David Suchet, jehož příjmení se čte súšej, dostal nabídku na roli detektiva s knírkem na podzim roku 1987. Až kvůli natáčení si přečetl knihy Agathy Christie, v nichž Poirot vystupuje. Seriál se začal natáčet v červnu 1988.


12

Agatha Christie napsala 12 ROMÁNŮ SE SLEČNOU MARPLOVOU.

Ve srovnání se 33 románovými případy Hercula Poirota je to skoro třikrát méně. Zajímavější než početní srovnání je ovšem sledovat, jak romány přibývaly. Po Vraždě na faře (1930) následuje Mrtvá v knihovně až v roce 1942, zatímco Poirot stihl ve 30. letech vyřešit řadu svých „exotických“ případů. Rok nato vychází Není kouře bez ohýnku a poté má slečna Marplová znovu pauzu – do roku 1950, kdy vychází Oznamuje se vražda. Pak už příběhy přibývají pravidelněji a v jednu dobu v 60. letech dokonce častěji než poirotovky – Prasklé zrcadlo (1962), Karibské tajemství (1964), V hotelu Bertram (1965). Jako by stárnoucí autorka měla svou amatérskou pátračku radši a radši a dávala jí přednost před belgickým puntičkářem, kterého, přiznejme, až tak v oblibě neměla.


11

V prosinci 1926 byla Agatha Christie 11 DNÍ NEZVĚSTNÁ.

V pátek 3. prosince asi v jedenáct večer odjela Agatha z domu Styles, kde tehdy bydlela s manželem Archiem. Slehla se po ní zem, i když po ní pátrali policisté, dobrovolníci a také tisk, pro který bylo její zmizení senzace – Agatha už tehdy byla populární autorka, toho roku vydala Vraždu Rogera Ackroyda. Pokojská a hoteloví hudebníci hotelu Hydropathic (dnes Old Swan) v Harrogate v severním Yorkshiru si všimli podoby zde ubytované paní Neelové s pohřešovanou spisovatelkou. Na místo vyrazil Archie Christie, byla to Agatha. Sešli se večer v úterý 14. prosince.

Agatha se zde ubytovala pod příjmením ženy, kvůli které jí chtěl Archie opustit.

Záhadné zmizení stále budí pozornost. Vznikají knihy literatury faktu a televizní dokumentární zpracování oněch dní a události jsou inspirací i pro fiktivní zpracování, jak to mohlo být…


10

Kniha v Česku známá jako 10 MALÝCH ČERNOUŠKŮ obsazuje pravidelně první místo v anketách o nejoblíbenější detektivku od Agathy Christie nebo i jako nejlepší detektivka vůbec, boduje také mezi českými čtenáři.

Právě Černoušky lidé se čtením Agathy ostatně často začínají. Pamatujete si ten pocit, když jste román četli poprvé a chtěli jste vědět, kdo za tím vším na ostrově stojí?

Z posledního českého vydání, publikovaného teď v listopadu, museli černoušci zmizet, nahradili je vojáčci a kniha získala nový název A pak nezbyl žádný. Deset lidí na opuštěném ostrově zůstává…


9

Román Vraždy podle abecedy vyšel V ČEŠTINĚ CELKEM 9KRÁT.

Poprvé to bylo v roce 1937 pod názvem Osudná abeceda na pokračování v Lidových novinách, tedy způsobem, jakým v té době u nás vyšly i jiné detektivky Agathy Christie. V novém překladu Evy Kondrysové vyšel román – už jako Vraždy podle abecedy – v roce 1963 jako součást knihy 3× Hercule Poirot, mimochodem prvním svazku legendární edice. Následovala další vydání až po to poslední letos na jaře, kromě knihy 3× vraždy z roku 2014 román vycházel samostatně.


8

PARFÉM GABRIELLE ČÍSLO 8 používala v knize Zlo pod sluncem zavražděná Arlena Marshallová.

Stejný parfém používá i Rosamund Darnleyová a možná i nějaká další z postav, která se schovávala v jeskyni a čekala na Arlenu.

Gabrielle bylo skutečné křestní jméno módní návrhářky, kterou známe jako Coco Chanel. Její parfém číslo 5 byl uveden na trh v roce 1921, tedy ještě před Zlem pod sluncem, knižně vydaným poprvé o dvacet let později.


7

V knize ZÁHADA 7 CIFERNÍKŮ je několikrát řeč o Sedmi Cifernících.

Ciferníky jsou organizace, které jsou mladí dobrodruzi, vystupující v tomhle románu, na stopě, ale i místo v Londýně. Z českého vydání nemusí být patrné, že místo v Londýně skutečně existuje. Anglicky se jmenuje Seven Dials (tedy Sedm ciferníků) a jde o označení pro kruhovou křižovatku, uprostřed které stojí sloup s několika hodinami. K sloupu vede sedm cest neboli sedm ciferníků…

Dnešní adventní okénko můžete brát zároveň jako tip na prosincové čtení. Poslední herkulovské tipy nás totiž inspirují ke čtení příběhů se zamilovanými detektivy, což Záhada Sedmi Ciferníků splňuje.


6

Agatha Christie vydala 6 ROMÁNŮ POD PSEUDONYMEM MARY WESTMACOTT.

Vyfocené knihy v angličtině, zvané omnibusy, obsahují všech šest románů: Obrův chléb (1930), Nedokončený portrét (1934), Odloučeni zjara (1944), Růže a tis (1947), Dcera je dcera (1952) a Břímě (1956). Nedetektivní knihy znamenaly pro Christie odskok od detektivní tvorby, ale také možnost psát svobodně. Kniha Nedokončený portrét je výrazně autobiografická, včetně toho, že se tu líčí rozpad manželství hlavní hrdinky, což nám připomeneme konec Agathina vztahu s prvním manželem Archibaldem. Pseudonym však odhalila jedna z amerických recenzí na román Odloučeni zjara.

Česky zatím vyšly čtyři knihy: Nedokončený portrét, Odloučeni zjara (ve starším překladu jako Já nebyl u tebe, když přicházelo jaro), Růže a tis a Břímě.


5

K 5. NAROZENINÁM dostala Agatha Christie svého prvního psa.

Šlo o jorkšírského teriéra a Agatha mu říkala Tony, i když ho tatínek pojmenoval George Washington. Láska k psům a obzvlášť právě k různým druhům teriérů potom provázela Agathu Christie celý život. Měla třeba drsnosrstého foxteriéra Petera nebo ke konci života manchesterského teriéra Binga.

Zmíněný Peter byl předlohou pro Boba v Němém svědkovi, nejznámější psí postavě v autorčině díle. Rozhodně však ne jediné, její knihy jsou psů plné, ať už jde o stručné zmínky, kdy někdo třeba venčí psa, nebo aspoň určité psí role, jako například v knihách Nultá hodina nebo Oznamuje se vražda.


4

V románu Karty na stole si Agatha Christie vystačila JEN SE 4 PODEZŘELÝMI.

Knihu Agatha postavila na tom, že se u podivínského pana Shaitany setkávají čtyři lidé, kteří údajně v minulosti spáchali vraždu, a také čtyři odborníci na zločin. Společně tu vyšetřují pátrači, kteří se předtím nesetkali, i když všichni už v nějakém příběhu vystupovali – Hercule Poirot, autorka detektivek paní Ariadne Oliverová (před Kartami na stole v jedné povídce s Parkerem Pynem), plukovník Race z tajných služeb a policista superintendant Battle. Zkrátka to, čemu dnes hlavně v kontextu televizních seriálů říkáme crossover.

V televizní adaptaci s Davidem Suchetem v hlavní roli koncept čtyř podezřelých, které vyšetřují čtyři detektivové, bohužel nezůstal věrně zachován.


3

V 50. letech bylo jednu dobu možné zajít v londýnské divadelní čtvrti West End HNED NA 3 DIVADELNÍ HRY AGATHY CHRISTIE.

Postupně měly premiéru divadelní hry Agathy Christie Past na myši (1952), Svědkyně obžaloby (1953) a Pavučina (1954) a nějakou dobu byly na programu všechny tři. Je to doba autorčina největšího úspěchu na divadelních prknech, pak už následovaly hry ne tak úspěšné nebo i propadáky. Při hodnocení tohoto londýnského hattricku je dobré mít na paměti, že britská divadla nebývají založena na repertoárovém systému, na jaký jsme zvyklí u nás. Na hru není možné zajít třeba jednou za měsíc po delší dobu, ale uvádí se v častých reprízách po krátký čas, třeba jen pár týdnů.

V češtině jsou texty všech her dostupné v knize Detektivní hry, zachycené na fotce. Na divadelních prknech se objevuje hlavně Past na myši, Pavučina na stálém repertoáru českého profesionálního divadla zatím ani nebyla.


2

Žena označovaná za královnu detektivky měla 2 MANŽELY.

S Archibaldem Christiem se seznámila v roce 1913 a na Vánoce 1914 se vzali. Všichni si Agathu spojujeme právě s jeho příjmením, ale v roce 1926 se svazek začal rozpadat a v roce 1928 se rozvedli.

O dva roky později cestovala Agatha na Blízký východ, i když měla původně v plánu vyrazit do Karibiku. Díky tomu jela poprvé Orient expresem a také poznala Maxe Mallowana, kterého si v září téhož roku vzala. Zůstali spolu přes 45 let, až do Agathiny smrti v lednu 1976. Pod jménem Agatha Christie Mallowan vydala dvě knihy – vzpomínky z archeologických vykopávek Pověz mi, jak žijete, dostupné i v českém překladu, a knížku povídek a básní s náboženskou tematikou Hvězda nad Betlémem.


1

Jen v 1 PŘÍPADĚ se Agatha Christie rozhodla na naléhání někoho jiného změnit závěr své knihy. Učinila tak u románu Nakonec přijde smrt (napsaného za války v roce 1943 a vydaného roku 1945), který zasadila do starověkého Egypta v časech zhruba 2000 let před naším letopočtem.

S nápadem na historickou detektivku přišel profesor Stephan Glanville, uznávaný archeolog a přítel autorčina druhého manžela Maxe Mallowana, a právě on Agathu přesvědčil, aby závěr změnila. Dočíst se o tom můžeme v autorčině Vlastním životopise.

Ale jak upozorňuje John Curran v Utajených zápisnících Agathy Christie a Kompletních utajených zápisnících, není jasné, co tím Agatha přesně myslela. Osobu vraha, nebo způsob odhalení? Každopádně, kdykoliv si Agatha potom publikovanou knihu přečetla, chtělo se jí závěr přepracovat.